Your letters

Ahoj Evičko a Karle,
ještě mám plnou hlavu dojmů z kurzu. Taky si stále nesu skvělý pocit, že už konečně vím, co je mým životním cílem. Celý dosavadní život jsem po něm pátrala. Moc vám děkuju a přeju vám štěstí a lásku každou minutu vašeho života tady na zemi. Objímám

Jana, Janička

po RUŠ 2

[email protected]

Milá Evičko a Karle.
Ráda bych vám ještě jednou poděkovala za kurz Hojnost. Kurz byl krásný a hojný v každém okamžiku a tam jsem si uvědomila další své přání a udělala jsem z něho záměr. Když jsem jela poprvé na kurz RUŠ věděla jsem, že jsem našla to, co jsem hledala a byla jsem metodou a vámi nadšená, mým záměrem bylo stát se terapeutkou a pomáhat lidem. Tam jsem pochopila, jak moc můžu pomoct sobě a zlepšit svůj život, což se průběžně děje pořád, jak čistím. Postupně RUŠ 2 mě utvrdilo v tom, že chci být ideální terapeutka a asistentka a na Hojnosti jsem si dovolila svůj záměr posunout a kromě ideální terapeutky být i ideální lektorkou. No hned mě napadají programy, tak se brzy pusím do čištění. (chtěla jsem to smazat, že je to moc troufalé). No ještě se musím pochlubit :-))) už dvakrát jsem čistila svého manžela, z toho jednou problémy, které má se mnou, tak co Ti na Martině vadí? Myslím, že jsme to zvládli dobře, měla jsem pocit, že se bavíme o cizím člověku, je neuvěřitelné, jak dva lidi, ve stejném čase, na stejném místě prožijou dva různé příběhy. Myslím, že jeho vztah k Martině se výrazně zlepšil:-))) a to jsme dnes ještě čistili mámu, to je paráda:-))) Evičko a Karle, vy jste teď na dovolené, tak si ji krásně užívejte a pozdravujte RUŠáčky a moře a jestli čtete můj dopis a jste už zpět, tak přeji další kouzelné dny ve vašem kouzelném životě a děkuji za všechno, mám vás moc ráda a jsem šťastná, že jsem vás potkala. Objímám vás

Martina

po RUŠ 3

[email protected]

Milí Karel a Evička
Asi ťažko dokážem vyjadriť slovami, ako sa cítim a čo všetko ste mi dali s RUŠkou. RUŠka sa stala súčasťou môjho života. Dostala sa mi pod kožu a moje telo už automaticky reaguje na negácie, veľakrát sa mi stane, že stačí si ju uvedomiť a je fuč. S prijímaním už fungujem automaticky v priebehu dňa niečo príde, hneď to priímem a je to v suchu. A to ako sa môj život mení po hojnosti je niečo neopísateľné. Hojnosť sa mi dostáva každý deň a odvšadial. A tie zázraky, to je nádhera. Napríklad včera som bola v obchode a mala som vysoké topánky. Bolo teplo a po celom dni ma v nich už dosť boleli nohy. Tak som nakúpila a keď som vykladala nákup do auta, som si pomyslela, že ešte musím odniesť ten košík a tak sa mi nechce! Tak ma bolia nohy! A v tej minúte za mnou stál anjel - bezdomovec so slovami : "Krásna slečna keď si vyložíte nákup, môžem Vám odniesť ten košík za pár cenťáčkov ?" Bola som v ď a č n á :))))) A s vďakou som mu ten 50 cenťáčik dala:D Karlík a Evička vďaka Vám, (no a jasné že aj mojej práci na sebe) sa mi za pár mesiacov zmenil život. Ale úplne. Do Šoporne na RUŠ1 som prišla v depresii, kedy pre mňa život strácal zmysel. To bolo v máji. Dnes je júl a ja mám nádherný farebný život plný lásky a krásnych ľudí okolo seba. Sú vôbec slová, ktorými by som Vám mohla poďakovať? Milujem Vás aj vašu - našu RUŠku. Posielam nekonečné objatia.

Andrea Vranová

po RUŠ 3

[email protected]

Milá Evičko, milý Kájo,

posílám Vám spoustu pozdravů z Irska a ještě jednou Vám z celého srdce děkuju za úžasné chvíle strávené s Vámi a Metodou RUŠ!! Během těch několika dnů ze mě popadaly obrovské balvany a já mám krásný pocit MÍRU v duši. I když jsem svou podstatou optimistická a veselá bytost, poslední dobou jsem cítila tam někde "vzadu" jakousi nedefinovatelnou stísněnost, a teď jí tam najednou NEMÁM!! Cítím se TAK svobodně!!!!! DĚKUJU,DĚKUJU,DĚKUJU!! Než jsem se sem do Irska vrátila, říkala jsem si, že si určitě budu muset dělat RUŠení na to věčně pošmourné nepřívětivé depresivní Irské počasí, a ono NIC!!!!! N E V A D Í mi !!!!! To je ale překvapení!! :-)) "Vykřičení všech problémů" mi udělalo moc moc dobře a hodně se mi ulevilo. Malinko cítím, že bych přece jen ještě potřebovala něco vykřičet a tak teď přemýšlím, kam to půjdu realizovat. V Irsku totiž prakticky nejsou lesy (!!!!!!!!) a i kdyby byly, nechtěla bych způsobit zvířátkům a ptáčkům nervový otřes z mého ječení!!! :-))) Ale něco už vymyslím a dám Vám pak vědět. Ještě se s Vámi chci podělit o můj nepřetržitý pocit, že mi po kurzu všechno připadá vtipné a tak mám potřebu se smát nebo alespoň chodit s pusou od ucha k uchu, což docela mate lidi jdoucí naproti mě po chodníku, neboť v nich budím myšlenku, že když se na ně už z dálky tak široce a upřímně usmívám, uřčitě se dobře známe, a oni si nemohou vzpomenout odkud. A ty jejich zmatené obličeje mi také připadají hrozně vtipné. Takže se v tom smíchu a usmívání pořád dokola motám. Věci denního rytmu si najednou nějak neberu k srdci a jsem nad věcí...Pro mě to je tak velká změna, taková ÚLEVA, že už ten svět neberu tak strašně vážně!!!! Můj partner prohlásil, že na mě nevidí žádnou změnu!!!!!!! To mě FAKT překvapilo!!!!! Myslela jsem, že musím zářit štěstím, pohodou a radostí na kilometry daleko!!!!! :-)) :-D :-)) Pravděpodobně bude ale můj partner poněkud natvrdlý = v tomto směru (z čehož nemám absolutně negativní pocit :-)) ), protože moje neteř HNED, jak mě po kurzu spatřila, aniž bych ještě cokoli řekla, jakkoli se projevila, tak neteř na mě fascinovaně pohleděla a pravila: "Tý jo, já si Tě měla fakt před kurzem vyfotit!!!" (Navazovala na náš rozhovor před kurzem, kdy jsem jí zcela upřímné ponoukala, ať si mě na památku vyfotí, aby pak mohla porovnat tu velikou změnu!!!! :-D ) Abych se vrátila k tomu, že mi vše připadá vtipné, dám Vám jeden příklad pro ilustraci: Nemohla jsem si vzpomenout na pin k platební kartě (a ani si nevzpomínám dodnes = musím ho někde najít zapsaný) a připadalo mi to maximálně legrační. Navíc jsem si okamžitě začala představovat, jak mě odvede policie, že jsem tu kartu ukradla, když nevím její pin a při představě, že nakonec po dlouhém vyšetřování zjistí, že je ta karta opravdu moje a budou z toho naprosto v šoku a znechucení, co jim to dalo práce, jsem se (v duchu) úplně válela smíchy po zemi. Navíc si přes toto všechno myslím, že jsem zcela normální a při smyslech :-D, což se mi tady kdekdo snaží vymlouvat...:-)) Evičko, prohlížela jsem si (krom jiného) Vaše svatební fotografie. Máš překrásné šaty a nádherný účes a oběma s Kájou Vám to tam moc sluší !!!!!! Kájo, slavím všude úspěchy s Tvými vtipy!!!! Nejraději mám ten o Indiánovi a bělochovi (Horský zajíc) a o Matrjošce..:-)) Opatrujte se a mějte krásné dny,

Oli :-))

po RUŠ 1

[email protected]

Ahoj Evi a Karle,
občas si pročítám dopisy na webu a říkám si, jestli se tam někdy objeví i ten můj :-). Tak třeba se mi to dnes podaří :D Chtěla jsem vám napsat, že teď, asi po 2 letech od prvního semináře metody RUŠ, si začínám uvědomovat, jak je svět krásný. Jak se v něm dá nádherně tvořit. A že to tvoření nemá žádné hranice a že nás omezuje jen naše mysl a iluze v ní. Začínám mít pocit, že se mi může dařit a vím, že se mi už dařit začíná. Tedy zatím ještě nemám tu správnou energii se rozhoupat a dělat na plný úvazek a hlavně za peníze to, co mě baví. Ale už to začínám dělat ve svém volném čase a vím, že to umím, že mi to jde a že je to ta správná cesta pro mě. Víc a víc si uvědomuji věci kolem sebe, které se mi dostávají do života proto, abych nalezla sama sebe. Abych nalezla to, co mě baví a zjistila svoji skutečnou hodnotu a své schopnosti. Už konečně nemám pocit, že se na mě Bůh s osud spikli a že mým smyslem tohoto života je odčinit si své hříchy a že mám trpět :D Mám konečně pocit, že můžu dělat prakticky cokoliv, že můžu vytvořit všechno, co si přeji. A že toho pěkného můžu dosáhnout. Je to opravdu moc hezký pocit, možná to nejlepší, co jsem díky RUŠce poznala. A ač na mě oběť a odčiňování hříchů občas ještě vybafne :-), tak už mám jistotu, že opravdu MŮŽU dělat cokoliv. A to je moc krásné! Už se moc těším, až zbořím všechny hranice, které mě omezují :-) Za to díky!

Jíťa

po T2

[email protected]

Ahoj Evi a Karlíku :-),

děkuji za fotky, je příjemné se koukat a vnímat zpětně energii, která na kurzu byla :-). Já, když jsem se po kurzu vrátila, tak mě nepoznávali v tom dobrém slova smylu, já jen zářila a zářím, to je na tom to nejkrásnější, že to trvá :-). Kolegyně v práci řekla: Já ti závidím, já chci taky tak vypadat, přitom jsem pořád "stejná". "Jen" duše se tetelí láskou bez podmínek a je to vidět v očích a ve tváři... V tom týdnu po kurzu mě můj akutní zdravotní stav donutil na sobě v sobotu máknout a dočistit to, co jsem na kurzu "otevřela" a to byla krása, když mé ucpané dutiny byly do odpoledne čisté a ten skvělý pocit, když jsem našla program: ti (rodiče), kteří mě milují mi musí ublížit a ty, kteří mi ublíží už nikdy nebudu milovat a taky, že mi to vždycky trvá dlouho ("vyléčit se - pustit to staré, co již nepotřebuji"). Paráda, že už to jde rychle :-). Já ve svém životě jako klient absolvovala různé techniky, jak najít pocit klidu v duši a pocit štěstí ze života...UŽ JE MÁM OBA...s pokorou a vděčností děkuji "RUŠce". A také mě uchvátilo sufijské cvičení, kvůli kterému mi není zatěžko ráno vstávat před prací o půl hoďky dříve a zacvičit si. Ale snad ze včeho nejvíce mě těší a zároveň mile překvapilo to, co mě během cvičení napadlo a co začínám realizovat, a sice, že v práci chci cvičit v naší zrekonstruované aule sufijské cvičení s těmi, kteří mají zájem, chci cvičit i s cizími lidmi časem a další můj záměr je stát se terapeutem RUŠky. Přeji vám mnoho spokojených "RUŠáčků" a děkuji vám :-).

S láskou Irena z Havířova

po RUŠ 1

[email protected]

Milá Evi, milý Karle, 

mé srdce začíná mluvit a já mu tiše naslouchám. Říká, že se mu nebesky ulevilo, že má křídla a že děkuje. A mně nezbývá než se tiše poklonit a děkovat s ním, protože po setkání s vámi vím, že už nemusím zoufale toužit být porodní asistentkou, dobrým člověkem, pomáhat slabším a poslouchat druhé. Můžu ale nemusím - a tohle mi dala RUŠka - "můžu ale nemusím". Teď vím, že můžu být Martina a že to stačí, že stačí "jenom být", že tam je to kouzlo, o kterém je napsáno tolik knih a o kterém se pořád dost mluví. RUŠka nemluví, ta zkrátka koná. Těším se na další setkání a přeji krásné dny.

Martina Bartošová

po RUŠ 1

[email protected]

Milá Evi, milý Karle,

posílám vám spoustu pozdravů. Svět je po RUŠ 2 úplně jiný, dokonce jiný než po RUŠ 1, kdy jsem si myslela, že už je to nejlepší :) Je těžké popsat co je jinak, protože vnímám změny v miliardách drobných detalů. Moje analytická mysl pozoruje svět a chrochtá blahem. Lehce se vznáším a zároveň jsem příjemně a pevně ukotvena v každonnosti. Svět je daleko jednodušší. Děkuji a jsem vděčná. Praktikuji, praktikuji, praktikuji. Zatím v okruhu přátel. Uvědomění, kde všude RUŠ může pomoci je fascinující.

Jana Mojžíšová

po RUŠ 2

[email protected]

Krásný večer, milá Evi a Kájo,
díky moc za nádherné připomenutí onoho nezapomenutelného týdne, který se rozhodně stal významným milníkem mého života - do jisté míry mohu život rozdělit do "před RUŠkou" a "po RUŠce". A to byla teprve základní úroveň!!!! Už se těším na život "po RUŠce 2". S láskou, úctou a úsměvy

Lenka Samková

po RUŠ 1

[email protected]

Ahoj Evičko a Karle,

ještě mám plnou hlavu dojmů z kurzu. Taky si stále nesu skvělý pocit, že už konečně vím, co je mým životním cílem. Celý dosavadní život jsem po něm pátrala. Moc vám děkuju a přeju vám štěstí a lásku každou minutu vašeho života tady na zemi. Objímám

Jana, Janička, co bydlí ve Španělích
po RUŠ 1
[email protected]

Ahoj Evička a Karlík,
pred chvílou som si sadla, že napíšem, za čo všetko som vďačná končiacemu sa roku 2011. Sama som prekvapená, čo sa vyhrnulo z pera... Chcem sa s tým s Vami podělit, lebo až teraz som skutočne pochopila, aké je miesto RUŠ-ky v mojom živote. Aj vďaka tejto metóde možem dnes napísat toto: Ďakujem za možnost učit sa tomu, že hrát aj to "zle" je vlastne "dobre". Len treba vediet, že je to hra potrebná a užitočná. Preto nemá význam hnevat sa za to na seba ani na druhých. Pocit viny je vlastne úplne zbytočný, lebo robíme presne to, čo je treba, v každej chvíli svojho života. Robíme všetko jedine z lásky (hoci o tom nevieme a pochybujeme). Aj našu "zlu tvar" ukazujeme len z lásky, aby sme poskytli možnost druhým niečo sa naučit (a plati to aj naopak, samozrejme). Pokial to viem a viem to rozoznať, viem spoznať, že to nie som ja, že je to len rola = úloha (ako vo filme), tak to dokážem hrať s láskou. A napriek tomu, čo hovorim, či robím, cítim k človeku lásku. To je dovod prečo sa hovorí, že ten, kto ti najviac "ubližuje" tak vlastne najviac miluje, lebo tím (mne) dáva možnost učiť sa, spoznat to, čo mi na tej situácii alebo osobe najviac vadí, čo je na tom najhoršie a v tomto momente vstupuje na scenu RUŠ-ka, vďaka ktorej možem na tých veciach, čo mi vadia, popracovať. Teraz možem skutočne povedat, ze je to zázrak. Je to sposob ako sa dá premeniť utrpenie na pochopenie a odpustenie a zostane len láska. Viem, že toto všetko viete, ze som to od Vás počula a predsa až teraz som to pochopila :o) Ďakujem Vám z celého srdca a prajem krásny novy rok 2012

S laskou Bea

po terapeutickém kurzu RUŠ

[email protected]

Milí Karle a Evičko,
chtěla bych Vám tímto vyjádřit vděčnost za šťastný život, který teď žiji díky Vaší Metodě RUŠ. Když jsem poprvé přijela na kurz, měla jsem spoustu bloků, které mi bránily žít život v pohodě, v jaké nyní žiji. Na tomto kurzu jsem uslyšela písničku s názvem Cesta ke štěstí, kde mě okamžitě zaujala slova: "Kdybys žil deset životů a sotva na nohou už stál, tak buš do plotů dokud štěstí a lásku nenajdeš". Tehdy jsem se rozhodla, že to ŠTĚSTÍ A LÁSKU chci najít. Trvalo mi to delší dobu, než jsem všechno pochopila a za pomocí Karla, Evičky a všech asistentů odstranila programy, které mně bránily žít život v pohodě a lásce. Nyní však mohu říct, že díky tomu, že jsem vytrvala a nevzdala to a tak dlouho do těch plotů bušila, že jsem to ŠTĚSTÍ A LÁSKU opravdu našla. Měla jsem alergický kašel, který nemám. Před tím jsem se bála říkat co si myslím, co cítím, co si o mě druzí pomyslí - nyní každému řeknu do očí, co si myslím a cítím a je mi jedn, o co si o mě druzí budou myslet. Před tím jsem si myslela že nežiji, ale přežívám, nerozuměla jsem si s manželem, nedokázala jsem s ním mluvit, nebavila mě práce, opravdu jsem se cítila dost hrozně. Nyní mám stejného milujícího manžela, kterému si dovolím všechno říct a rozumím si s ním. Práci jsem zatím nezměnila. Najednou se mi líbí, komunikace se zákazníky je velmi lehká. A to pracuji v přímém prodeji! Opravdu jsem moc vděčná sama sobě a všem, kteří mně pomáhali a chci všem hledajícím říci: "VYTRVEJTE, NEVZDÁVEJTE TO, STOJÍ TO ZA TO!!!!!" S láskou a vděčností 

Ivana Salajková

po terapeutickém kurzu RUŠ

[email protected]