Vaše dopisy

Děkuji za možnost být s vámi opět na kurzu, tentokrát o Očích. Zase proběhl nad očekávání. Všichni jsme se zase o kus posunuli dál a hlavně s dalšími „bonusy“ navíc. Používáním RUŠky mi jakoby život rozkvetl a úžasné na tom je, že to nekončí a ten pocit zesiluje. Včera jsem si nedokázala představit, že to může být ještě lepší. A i když člověka potkávají stále ještě situace, s kterými se musí popasovat a má starosti, vím a dokážu si pomoci. Za to všechno vděčím vám a vaší RUŠce.

Laďka Radváková

po kurzu „Oči“

[email protected]

Oči pilně cvičím, i když si bohužel nevzpomenu každý den. Kurz jsem si moc užila, byl příjemně odpočinkový a prakticky zaměřený, určitě bych ho doporučila všem kdo chtějí oči léčit přirozenou cestou. Chodím po světě bez brýlí, v práci a na řízení si je zatím beru. Procvičuji a jsem zvědavá jak to bude třeba za tři týdny :-).

Verča Wildová

po kurzu „Oči“

[email protected]

Jsem moc rád, že jsem se kurzu „Oči“ mohl zúčastnit. Když jsem se vrátil do „běžného“ života, byla trochu výzva začlenit cvičení do denního režimu. Nicméně se to daří a nepolevuji. Na své tabulce pro cvičení očí jsem si ověřil, že jsem se posunul na předposlední (tedy skoro nejmenší) řádek textu. Což je super – zatím nejlepší stav. V souladu se záměrem na kurzu – začal jsem „vidět“ i věci, které jsem doposud přehlížel nebo nebral v potaz. Ať už příležitosti v podnikání, tak realitu vs. to, co chci, stejně jako lepší schopnost rozlišovat skutečné a formální přátele. Vidím i nové, snadnější, cesty, jak dosáhnout svých cílů. Nově však i velice názorně vidím, jak většina lidí ignoruje, popírá či odmítá naprosto skvělé věci, které jsou jim blíž než na dosah ruky, jen aby neoohrozili své vnímání světa. A tím pádem se mají tak, jak se mají. edy doporučuji jak kurz, tak zejména, ať člověk najde odvahu postavit se svým problémům čelem a jednou pro vždy je vyřešit.

po kurzu „Oči“

[email protected]

Přihlásila jsem se na Kurz „OČI“ s tím, že si konečně spravím zrak a techniky pak předám svým mužům v rodině, budou-li chtít. Kurz byl moc fajn. Jsem celkem svědomitá, samozřejmě cvičím a vydržím. Jen jsem se zpočátku necítila moc dobře. Bolela mě hlava a byla jsem otrávená. Poprosila jsem o pomoc kolegyni z kurzu a po telefonu jsme vyhmátli negaci „nemůžu si to užívat". Po vyčištění je to obrovský rozdíl. Zprvu jsem vstávala dřív, abych stihla ranní dávku cviků na oči, prostě splnit povinnost. Dnes to mám jinak. Poprosila jsem kolegy, aby mě zastoupili v práci a moje rána jsou skvělá. Vstanu, nakrmím naše kočičky. Zacvičím si začátečnické cviky jógy, obléknu se a v klidu nasnídám. Jídlo si vychutnávám a nijak nespěchám. Provedu s požitkem ranní dávku cviků a pak terpve vyrazím do práce. Cítím se výborně a svět kolem je jak z pohlednice.

Jarka Bočková

Po kurzu „Oči“

[email protected]

S kurzem RUŠ 1 jsem byla moc spokojená a náramně jsem si ho užila. Po kurzu je mi určitě lépe než před kurzem :-D. Mmám pocit, že jsem více vyrovnaná a méně naštvaná „na celý svět“ ;-). Samozřejmě vím, že mám ještě spoustu práce před sebou, ale zlepšení mé psychické kondice po kurzu mně motivuje k další práci. Mám jeden problém, se kterým jsem navštívila terapeutku a budeme mít ještě jedno sezení.

Zuzka

po R1

[email protected]

po R1

[email protected]

Kurz byl úžasný, vše  bylo báječný, lidi byli nádherní, moc ráda vzpomínám a vím, že jsem v Chytrově nebyla naposledy. Daří se mi dobře, jsem šťastná, spokojenější a klidnější, než jsem bývala před R1. Jsem za to moc vděčná. To mně teď připomíná, že jsem ještě neudělala domácí úkol o vděčnosti. Čím se ale můžu pochlubit: ve čtvrtek jsem pracovala a zopakovala si učivo z R1 a zvládla i výukové testy v mojí RUŠ kanceláři. Občas se mi ledacos zjitří. Čistím málo, a i tak mi je krásně. Téměř každý den ráno si dávám záměr na den a večer před usnutím zjišťuji, že zase vyšel. Není to skvělý? Zjistila jsem, že bych se chtěla potkat s terapeutkou někde v blízkosti (před kurzem bych si nedokázala představit, že bych někam zašla řešit sebe) a dočistit si vztahy společně s ní.

Veronika

po R1

[email protected]

Zrovna včera jsme slavili obrovský úspěch. Můj zatím nejmladší Fanoušek (7 let) se od malička bál zubaře. I na prevenci vyváděl, potil se, až měl úplně mokré vlasy, křičel, plakal, nechtěl otvírat pusu. Měl hodně kazů a bál se, že mu zuby vytrhnou, ne že mu je budou vrtat :-). Trochu jsme poRUŠili, byl neskutečně šikovný a intuitivně mi říkal: „Už je to dobrý, mami“ a včera si sedl poprvé na křeslo u zubaře sám a nechal se prohlédnout bez přemlouvání a první! Byl se mnou i na zubní hygieně, kde se nechal povozit na zubařském křesle a hygienistovi „asistoval“. Od té doby si říkám, že z kluka mi nakonec vyroste ještě zubař :-D, zuby má teď ze všech dětí nejlépe vyčištěné, prostě zázrak :-))).

Alice Kovandová

Po T2

Ráda bych se s vámi podělila o to, jak se mám báječně. Mám se daleko lépe, než jsem si kdy dovedla představit, že bych se někdy mohla mít. Před RUŠkou jsem byla úspěšná. Všechno, pro co jsem se v životě rozhodla, se mi dařilo. Šťastná jsem ale nebyla. Logicky jsem usoudila, že nejsem dost dobrá, že se málo snažím. A tak jsem se snažila víc. Dosahovala jsem dalších a dalších cílů. Překvapivě to nebylo dost. Necítila jsem se o nic lepší, nebyla jsem o nic víc milována, nebyla jsem o nic šťastnější. Byla jsem nejistá. Vdala jsem se, narodily se mi děti, byla jsem zdravá, finančně zajištěná a pocit štěstí stále nikde. A tak jsem hledala. Četla, cvičila jógu, pokoušela se meditovat. Z chytrých knih jsem se dozvěděla co je to TO co hledám, ale už se tam nepsalo, jak toho dosáhnout. Věděla jsem, že bych měla odpustit rodičům, sobě, ale nevěděla jsem jak. Věděla jsem, že štěstí se nenachází někde venku, a že bych ho měla hledat uvnitř, ale nevěděla jsem jak.  

A pak jsem potkala RUŠku. Po terapii jsem získala zpět svou sestřičku. Myslela jsem si, že víc si už nelze přát. Z R1 jsem odjížděla s vědomím, že žiju ideálně šťastný život. TADY a TEĎ. Stalo se to jaksi mimoděk ;-). Úplně samo, vůbec jsem se nemusela snažit. Když se občas objevil menší či větší mráček na blankytném nebi, měla jsem RUŠku a dovedla jsem si sama pomoci. Po R1 už jsem neměla žádná očekávání a žádné touhy, můj život se naplnil. Sama to vnímám tak, že mám dva životy. Život před RUŠkou a život po R1. Dneska jsem asi o dva roky dál. Mám kromě nejlepší sestry na světě taky skvělou rodinu, zázračné děti (do slova a do písmene), práci snů, ideální dům a mohla bych pokračovat dál a dál. Prostě ideální život.

Kateřina Košťálová

Po T2

[email protected]

Moc vám děkuju za RUŠku, která mi změnila celý život a do konce svého ještě dlouhýho a krásnýho života za ni budu vděčná. Teď už vím, že jsem šťastná a raduju se z každého nového dne a vím, že to bude ještě spouta krásných let, která díky vám prožiju jen ve štěstí. Vám a všem teď přeju štěstí a vím už konečně, o čem mluvím :-).

Vaše Eva

po R1

[email protected]

MOC DĚKUJI. Za všechno. Nebo za hodně. Máloco mě v mém životě ovlivnilo tolik, jako RUŠ.

První dva týdny po kurzu jsou vždycky super. A to super se každým kurzem zkvalitní. Po R3 jsem zažívala dokonalý stav klidu a štěstí. Už jsem se z toho dostala. Nejsem si zatím schopná ten „pokurzový“ stav udržet stále, ale to neznamená, že se nemám skvěle. Mám. Vlastně mě teď napadá, že v současnosti jsem trvale v „pokurzovém“ stavu po R1 – R2, s občasnými výlety do „pokurzové“ R3.

Po R3 se cítím silnější, ba přímo silná. Velký posun vnímám ve schopnosti si nebrat věci osobně. Líbí se mi, že RUŠ účinkuje systematicky. Bez ohledu na to, jak moc jsem či nejsem otevřený nebo tzv. „duchovní“ člověk. Jsem typ, který vše analyzuje, promýšlí, sleduje, jak a jestli věci fungují, jak myšlenky tečou, objevují se, ovlivňují jedna druhou, moje jednání, jednání ostatních… hodně věci zpochybňuji a hledám si důkazy. I přes mé zkoumání, prověřování a pochyby RUŠ ve mně stále pracuje. A mění mě. Asi bych si to všechno mohla ulehčit, když bych tolik nevymýšlela. Ale ten program jsem zatím nenašla. Došlo mi, že to nevadí. Tak to bude trvat trošku déle, ale dojdu tam. Důkazy o tom mohu vnímat každý den.  Po R3 vnímám v sobě zatím největší a nejhlubší změnu ve vnímání sebe sama.

Moc se těším na víkend s dětmi (historicky první víkendový kurz pro rodiče s dětmi, pozn. redakce) . Je to téma, které mě hodně oslovuje. Zraje ve mně přesvědčení, že bych mohla být dobrý terapeut a propojení s dětmi (ačkoli netuším jaké) mě přitahuje a baví.

Iva Strousková

po R3

[email protected]